Zajímavé knihy

Goldberg, Myla. Pastva pro oči.

Praha : Odeon, 2020. 340 s.

Román zachycuje krátký život fiktivní fotografky Lillian Prestonové, dívky z konzervativní rodiny ze Středozápadu. Lillian přichází přes nesouhlas rodiny do New Yorku studovat fotografii. Stane se svobodnou matkou a ocitne se ve finanční tísni. Pohybuje se na okraji avantgardních uměleckých kruhů a snaží se vystavovat své fotografie. Román ukazuje jak složité je skloubit vlastní umělecké ambice s rodičovstvím. Je zajímavě pojatý jako katalog výstavy fotografií.

Hvížďala, Karel. Exilový orloj. Nezapomínky.

Praha : Novela bohemica, 2019. 266 s.

Ve svých vzpomínkách-nezapomínkách se snažil známý novinář a spisovatel zachytit i kousky duší svých přátel nebo jak říká, svých pábitelů. Jsou mezi nimi lidé z jeho generace – Václav Bělohradský, Jiří Gruša, Antonín Brousek nebo starší, Milan Kundera, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký. Ve své knize skládá portréty lidí, které mimo jiné spojuje zkušenost z exilu, návraty a hledání kořenů.

Chudožilov, Petr. Na velrybě. Ilustrovala Zuzana Seye.

Praha : Albatros, 2020. 152 s.

Sbírka kratších pohádek s krásnými ilustracemi určená pro starší děti. Petr Chudožilov žije od roku 1982 v zahraničí, v Německu a později ve Švýcarsku. Je uznávaným autorem dětských knih, večerníčků, rozhlasových her. Švýcarsko jeho knihu Na velrybě zařadilo na Čestnou listinu IBBY (Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu) a v roce 1993 spisovatel získal Evropskou cenu za nejlepší německou pohádku.

Kantůrková, Eva. Podobizny z mojí galerie.

Praha : Novela bohemica, 2017. 150 s.

Portréty čtyř, povahou a zájmy, velmi rozdílných intelektuálů jsou opřeny o osobní vzpomínky. První podobiznou knihy je Jana Černá, vlastním jménem Jana (Honza) Krejcarová, dcera Mileny Jesenské. Svérázná osobnost, autorka několika knih. Jiří Lederer (1922), novinář, byl mistrem v rozkrývání režimních nejistot a paradoxů v sedmdesátých letech a pro své názory byl třikrát vězněný. Další podobiznou je kouzelník vizuální řeči Karel Trinkewitz, kreslíř a malíř, který své kresby podepisoval Witz. Po podpisu Charty 77 žil v Hamburku a po roce 2005 se vrátil, žil v Praze a ve vesnici Rabí u Plzně. Poslední podobizna patří literárnímu vědci, profesoru Václavu Černému. Je napsána formou hravé rekonstrukce kavárenských sešlostí sedmdesátých a osmdesátých let 20. století.

Kašua, Sajjid. Sledování změn.

Praha : Pistorius a Olšanská, 2019. 198 s.

Nepříliš úspěšný arabský spisovatel a novinář žije s rodinou ve Spojených státech. Snaží se uživit psaním memoárů na zakázku, zaznamenáváním cizích životních příběhů. Když jeho otec v Izraeli onemocní, odjíždí za ním. Daná situace ho vede k zamyšlení nad současným životem, nad svými traumaty z minulosti i nad řešením své přítomnosti. Sajjid Kašua (1975) je palestinsko-izraelský spisovatel, který píše hebrejsky a patří k výrazným izraelským autorům současnosti.

V knihovně:

Druhá osoba singuláru. Praha : Pistorius a Olšanská, 2014. 295 s.

Tančící Arabové. Praha : Pistorius a Olšanská, 2016. 214 s.

Katz, Jaakov, Bochbot, Amir. Zázračné zbraně.

Jak se Izrael stal vyspělou vojenskou supervelmocí.

Praha : Universum, 2018. 280 s.

Novináři, přední vojenští reportéři v Izraeli, vyprávějí příběh, jak se Izrael stal vojenskou velmocí uprostřed nekonečného konfliktu a navzdory všem očekáváním. Od vývoje bezpilotních letounů konče kybernetickou válkou proti Íránu. Technologie Izraele v oblasti zbrojního průmyslu jsou stále pár kroků před jejich četnými protivníky. Přibližují čtenáři část dějin státu Izrael.

Macadamová, Heather Dune. 999. Příběh žen z prvního transportu do Osvětimi.

Praha : Brána, 2020. 495 s.

Macadamová založila své rešerše, umožňující jí studovat a psát tuto knihu, na seznamech uložených v archivu památníku holocaustu Jad Vasem v Izraeli. Zdokumentovala akci, která se uskutečnila na jaře roku 1942 na Slovensku a měla za cíl shromáždit tisíce mladých židovských žen s tím, že mají z rozhodnutí vlády odjet k výkonu pracovní povinnosti do nově zabraného Polska. Odjížděly s ujištěním, že za pár měsíců budou opět doma. Hrůzy, které je čekaly v koncentračním táboře Osvětim však přežila jen malá skupina z nich.

Pejčoch, Ivo. Kolaboranti a váleční zločinci na pražském popravišti.

Osoby, popravené v Praze v průběhu retribučních procesů 1945 – 1948.

Cheb : Svět křídel, 2017. 423 s.

V Československu nastalo krátce po osvobození období takzvaného retribučního soudnictví (latinsky retributio – odplata). Soudně se řešilo potrestání nejen německých válečných zločinců, ale také domácích přisluhovačů okupačnímu režimu, kolaborantů. Kniha přináší konkrétní osudy, fotografie a dokumenty.

Reviláková, Naďa. Deník Dory Grayové. Ilustrovala Tereza Janáková.

Praha : Albatros, 2020. 106 s.

Strhující, dojemné i humorné pátrání po minulosti, která by se již neměla opakovat. Hanka při přestěhování z města na venkov najde náhodou na půdě tajemný starý sešit. A začne pátrat po osudu autorky deníku Dory Grayové. Zjistí tak, že historie není jen uzavřená minulost z učebnic dějepisu. Kniha je určená starším dětem.

Shapiro, Benjamin Aaron (Ben Shapiro). Jak zachránit západní civilizaci.

Přežije západ ztrátu nejvyšších hodnot?

Praha : LEDA, 2020. 310 s.

Autor se zamýšlí nad kořeny dnešní krize Západu. Klade si otázky Odkud pochází náš blahobyt? A co se s námi stalo, že si chceme zkazit život? Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demokratické společnosti, ale i dnešní blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských dějin. Bez vyššího smyslu života, víry a rozumu, moudrosti a vznešenosti, se Západ zhroutí do chaosu iracionálních svárů, jak to vidíme již dnes.

Sládek, Pavel. Jehuda Leva ben Besalel – Maharal.

Obrana uzavřeného světa v židovském myšlení raného novověku.

Praha : Academia, 2020. 500 s.

Monografie je věnována významnému židovskému teologovi (asi 1525 – 1609), spjatému svým životem a působením s Prahou. V úvodních kapitolách je Maharal představen v kontextu židovské kultury sklonku renesance. Autor také charakterizuje učencovy spisy a jeho myšlení, nastiňuje nejvýznamnější linie Maharalových nábožensko-filosofických ale také společenských úvah.

Český judaista, Doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D., (1976) působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Útěk ze Sobiboru. Unikátní svědectví vězňů, kteří uprchli z tábora smrti.

Sestavil Marek Bém. Přeložila Markéta Páralová – Tardy.

Praha : Víkend, 2020. 254 s.

Sobibor byl nejtajemnější a nejméně známý z nacistických koncentračních táborů. Nikdo není schopen plně rekonstruovat drama bezmála 300 000 lidí, zavražděných v těchto místech během několika měsíců. Po úspěšné vzpouře a útěku vězňů ze Sobiboru 14. října 1943 nacisté všechny důkazy spálily a zničili. Sobibor se nacházel v lublinském distriktu. Kniha přináší ojedinělé svědectví 28 vězňů, kterým se podařilo přežít.

Vanderstraeten, Margot. Mazl tov. Má léta u ortodoxní židovské rodiny.

Praha : Garamond, 2020. 295 s.

Belgická spisovatelka a novinářka (1967) studovala tlumočnictví a překladatelství (francouzština-španělština) a vydělávala si prací u moderně ortodoxní židovské rodiny v Antverpách. V Belgii a Nizozemsku byl její autobiografický román mezi 10 nejprodávanějšími tituly roku 2017 a belgická královna Mathilde označila knihu za jednu z nejdůležitějších, které četla. Spisovatelka přijala jako studentka nabídku moderně ortodoxní židovské rodiny doučovat děti laické předměty. Přesto, že při přijetí u rodiny Schneiderů přiznala své ateistické názory i íránského přítele, byla přijata a postupně navázala úzký vztah s rodinou, která i v dnešní době řídí svůj život podle 613 židovských přikázání.

Vopěnka, Martin. Přežít civilizaci. Mých 30 cest za obzor (1983 – 2019).

Praha : Mladá fronta, 2020. 339 s.

Spisovatel, zakladatel nakladatelství Práh, Martin Vopěnka napsal víc než jen napínavý cestopis. Současně s popisem zážitků z různých zemí (Rumunsko, Argentina, Nepál, Filipíny, Antarktida a d.) jde o generační výpověď a zprávu o stavu planety a civilizace. Humorné i dramatické příběhy a zážitky střídají autorovy myšlenky nebo postřehy.