Zajímavé knihy

Balson, Ronald H. Bývali jsme bratři.

Strhující příběh dvou chlapců, které rozdělil holokaust.

Praha : Dobrovský s.r.o., 2019. 388 s. Edice Kontrast.

Ben Solomon, obyčejný důchodce žijící v Chicagu, obviní na veřejnosti patrona umění a filantropa Elliota Rosenzweiga, že je někdo jiný, že je ve skutečnosti nacista Otto Piatek. Toho se před válkou ujali Benovi rodiče a vychovávali ho jako vlastního syna. Postupně se rozplétá fascinující příběh o hrůzách válečného Polska, příběh přátelství, zrady, lásky a především vůle k životu.

Ronald H. Balson (1944) je chicagský advokát, spisovatel a pedagog. Inspiraci našel v Polsku (hodně pracovně cestuje) a na svůj první román Bývali jsme bratři (vyšel v roce 2010) navázal dalšími díly, v nichž rozvádí příběhy některých postav románu.

Daníček, Jiří. Katzovy sady.

Praha : Karolinum, 2019. 139 s.

Básně z let 2017 – 2018. Jiří Daníček (nar. 1948 v Liberci) publikoval v roce 1996 v nakladatelství Torst soubor básní a povídek pod názvem Dům z listí, v nakladatelství Ztichlá klika sbírky Směr písma (2015) a Kam a odkud (2017). Překládá z hebrejštiny a francouzštiny. Je redaktorem měsíčníku Roš chodeš, Židovské ročenky a pracuje v nakladatelství Sefer.

Dominová, Hilde. Jen růže jako opora.

Nur eine Rose als Stütze.

Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2018. 345 s. Česko-německé vydání.

Kniha Jen růže jako opora je prvním českým knižním výborem tvorby světoznámé německé básnířky. Hilde Dominová (1909 – 2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek, kterým se po strašlivé zkušenosti holocaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka. Básnířka si nestěžuje, neapeluje, nepřímo vyzývá k zodpovědnému postoji za pomoci jednoduchých prostředků: odvahy a naděje a řeči. Její verše po dějinném traumatu hledají světlo a lásku. Psala také eseje, autobiografické texty, příběhy pro děti. Její poezie má velký ohlas a oblibu u několika generací čtenářů.

Le Hénanff, Fabrice. Wannsee.

Praha : Argo, 2019. 74 s.

Patnáct vysokých představitelů třetí říše se schází ve vile ve Wannsee, aby zde na popud Reinharda Heydricha prakticky naplánovalo konečné řešení židovské otázky. Po jejich konferenci neměla zůstat ani stopa, přesto se zápis jednoho z účastníků zachoval. Le Hénanffův komiks vychází z dobových dokumentů. Je působivou kombinací umělecké nadsázky a historické přesnosti, vytváří mrazivou atmosféru.

Fabrice Le Hénanff se narodil roku 1972 v Quimperlé, kde žije dodnes. Vystudoval výtvarné umění v Rennes, knižně vydává komiksová alba, bývá autorem ilustrací i scénářů.

Nevo, Eškol. Tři patra.

Praha : Garamond, 2019. 228 s.

Děj románu současného izraelského spisovatele Eškola Neva se odehrává v současném Tel Avivu, ale témata, která přináší jsou všeobecně platná. Román líčí příběhy tří různých obyvatel domu stojícího v poklidném předměstí, rozděleném na tři patra, v nichž hrdinové bydlí. Autor se na základě jednotlivých osudů ptá Co se stane, když je „spořádaný“ člověk vystaven nečekané mimořádné události?, Jsou rozhodnutí nezvratná, je cesta zpátky? Kniha byla přeložena do několika světových jazyků.

Eškol Nevo (Jeruzalém 1971) studoval psychologii a literaturu, založil jednu z předních škol kreativního psaní v Izraeli, je skvělý vypravěč s velkým citem pro jazyk.

Serenyová, Gitta. Do temnoty. Od milosrdné smrti k masovému vraždění.

Praha : Academia, 2019. 469 s.

Franz Stangl byl velitelem vyhlazovacích koncentračních táborů Sobibor a Treblinka. Po válce uprchl do Sýrie, později do Brazílie, kde ho vypátral Simon Wiesenthal. Soud v Německu ho odsoudil, Stangl zemřel na selhání srdce. Gitta Serenyová s ním ve vězení uskutečnila 70 hodin rozhovorů a na základě těchto výpovědí a dalších svědectví napsala knihu Do temnoty. Pokouší se mapovat souvislosti lidského konání a odpovědnost člověka za jeho činy a jejich důsledky.

Gitta Serenyová (1921 – 2012) byla spisovatelka a novinářka maďarsko-rakouského původu. Dětství strávila ve Vídni a v Anglii, studovala v Paříži. V okupované Francii se přihlásila jako dobrovolná zdravotní sestra, dohlížela na opuštěné děti, tlumočila. V posledním roce války se připojila k UNRRA a pomáhala v táborech pro vysídlence v Německu. Po válce se usadila v Londýně a pracovala jako žurnalistka. Zaměřila se na období třetí říše a na ubližování dětem.

Steinová, Gertruda. Mluvit a naslouchat.

Praha : nakladatelství Fra, 2019. 221 s.

Výbor textů Gertrudy Steinové (1874 – 1946) patří k jejím třem tvůrčím obdobím. Americká spisovatelka žila a tvořila od roku 1903 ve Francii. Spolu s Virginií Woolfovou patří k první generaci ženských autorek angloamerického modernismu. Její experimentální texty byly ovlivněny kubistickým malířstvím i objevy moderní psychologie. Čtenář má možnost v textech sledovat inovativní postupy tvorby, hru a rytmus řeči, záměrnou eliminaci interpunkce apod. Do výboru jsou také zařazeny tři přednášky v nichž autorka vysvětluje východiska svých textových experimentů. Salón Gertrudy Steinové byl centrem setkávání moderních malířů, spisovatelů, umělců. Snažila se jim pomáhat a podporovat je v těžkých začátcích tvorby. Její nejznámější knihou je Vlastní životopis Alice B. Toklasové (česky 1968). Psala básně (často byly zhudebněné), divadelní hry, povídky. Inspirovala mladé umělce.

Vigan, de Deplhine. Vděk.

Praha : Odeon, 2019. 152 s.

Poslední dílo známé francouzské spisovatelky navazuje na knihu Pouta. Autorka tak zpracovává volnou trilogii o lidských vztazích. Hrdinkou jímavé, ale i humorné knihy je rezidentka domova seniorů Michele Seldová zvaná Miška. Svérázná stařenka s duší mladého děvčete postupně ztrácí schopnost řeči. Ztráta slov, která nahrazuje Miška jinak, je sice zdrojem komických efektů, ale prozrazuje i hodně o Miščině minulosti. Její židovští rodiče byli deportováni a ji vychovávala cizí rodina. Miška chce statečným lidem ještě vyjádřit svůj vděk a věnuje tomu veškerou zbývající energii. Pomáhá jí i lidské sblížení s ochránkyní Marií a logopedem Jeromem.

Weilová, Sylvie. Slanečci a saxofon.

Praha : Havran, s.r.o., 2019. 314 s.

Francouzská spisovatelka (1942 New York, žije střídavě v New Yorku a v Paříži) předkládá v knize mozaiku sestavenou z kapitol, které obsahují nadsázku i humor a jemný drobnopis života plynoucího v židovském Brooklynu a Bronxu v průběhu dvacátého století. Vedle rozvětvené rodiny, která se živí obchodováním s rybami a jejíž jeden člen musel za velké hospodářské krize prodat milovaný saxofon a vzdát se hudby, vystupuje v ději románu řada dalších postav. Autorka ukazuje úlohu paměti a význam rodinných příběhů pro obecnější lidskou historii.

Zullo, Allan, Bovsunová, Mara. Děti holocaustu.

Pravdivé příběhy o odvaze a statečnosti.

Praha : Grada Publishing, a.s., 2019. 289 s.

Příběhy „dětí holocaustu“ představují životní osudy 9 židovských dětí, které přežili hrůzy druhé světové války v celé Evropě. Kniha je pomníkem jejich odvahy a vůle zvítězit na zlem. Žít dále a vyprávět … Obsah napovídají názvy kapitol Co se mnou, když tu jsou teď nacisti?, To není na celém světě žádná země, která by nás přijala?, Takže tady zemřu, Jak mohou hvězdy tak šťastně svítit na tak strašném místě?, Teď je ze mě partyzán, Není divu, že tomu říkají pochod smrti, Já jsem někdo!