Zajímavé knihy

Baroch, Pavel. Mengeleho dvojče.

Příběh Jiřího Fišera, který jako osmiletý přežil Osvětim i zvrácené pokusy doktora smrti.

Praha : Nakladatelství ZEĎ, 2020. 149 s.

Jiří Fišer po pětasedmdesáti letech vyprávěl autorovi knihy svůj příběh. Bratr Josef už vzpomínky přidat nemohl, zemřel v roce 2011. Bratři, dvojčata, byli přes všechny hrůzy jediní z celé rodiny, kdo přežil koncentrační tábory a holocaust. Narodili se v roce 1936 v České Třebové. Otec pracoval na dráze, rodina se později přestěhovala do Přerova. V roce 1941, kdy byla situace v Protektorátu pro Židy velmi vážná, rodiče malé chlapce poslali k příbuzným na Moravu. Nacistické úřady však Jiřího a Josefa našly i v úkrytu v jihomoravských Nesovicích. V roce 1942, v šesti letech, museli s další částí rodiny odjet s transportem do Terezína a jejich utrpení začalo. Do Osvětimi odjeli v osmi letech.

Beneš, Jiří. V německém zajetí.

Svědectví o Osvětimi, Buchenwaldu, Dachau a Doře.

Praha : Naše vojsko, 2019. 318 s.

Jiří Beneš (1898 – 1966) byl synovec prezidenta Edvarda Beneše, syn jeho nejstaršího bratra Václava. Od roku 1925 pracoval jako redaktor Lidových novin, ve třicátých letech byl moskevským zpravodajem listů nakladatelství Melantrich. Knihu V německém zajetí napsal již v roce 1945. Stala se tak jedním z prvních děl o nacistických hrůzách druhé světové války. Jde o tak závažný text, že jeho informace byly využity v norimberském procesu s válečnými zločinci nacistického Německa ve dnech 20. listopadu 1945 až 1. října 1946. Zvlášť cenné jsou kapitoly o utajovaném podzemním koncentračním táboře Dora a továrnou Mittelwerke, kde se vyráběly nejtajnější německé zbraně „V-2“.

Böhnisch, Robin. Izrael mezi třemi kontinenty/ Izrael on the Crossroads of Three Continenst.

Polička : Tváře, 2019. 169 s.

Obrazová publikace doplněná stručnými texty, které však nepopisují pouze fotografie, ale přináší konkrétní, faktografické informace k příslušným celostránkovým barevným záběrům.

Autor Robin Böhnisch je ředitelem Správy Krkonošského národního parku, byl poslancem Parlamentu České republiky a předsedou sněmovního výboru pro životní prostředí. Působil také v zahraničním výboru a předsedal skupině přátel Česká republika – Stát Izrael v Meziparlamentní unii. Dlouhodobě spolupracuje s českou pobočkou Židovského národního fondu KKL-JNF, který je správcem lesů a vodních toků v Izraeli. Text uvádí předmluva Velvyslance Státu Izrael Daniela Merona a ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka.

Fénelonová, Fania. Osvětimský orchestr.

Svědectví sebrané Marcelou Routierovou. Praha : Garamond, 2020. 307 s.

Výpověď francouzské klavíristky a zpěvačky, která strávila 11 měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim-Březinka. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězenkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize popisuje Fania Fénelonová (vl. jm. Goldsteinová, 1919 – 1983) absurditu vyhlazovacího tábora i neustálý strach, co bude další den. Koncem války byly převezeny do Bergen-Belsenu, kde se dočkaly nemocné, na pokraji života, osvobození. Členkám orchestru bylo v té době od 17 do 25 let.

Fligg, David. Dopis od Gideona.

Krátký život hudebního génia. Gideon Klein 1919 – 1945.

Praha : P3K, 2019. 283 s.

Kniha o životě a díle nadaného českého hudebníka, skladatele a pedagoga Gideona Kleina. Jeho slibná umělecká kariéra, rozvíjející se v meziválečném období, byla přervána holocaustem. V letech 1941 – 1944 byl Klein v Terezíně, kde se snažil s ostatními umělci rozvíjet hudební život a sám v těchto nesmírně složitých podmínkách skládal. V roce 1944 byl zařazen do transportu do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim. Zde byl vybrán na práce v uhelném dolu Fürstengrube, kde zesláblý hladem a zimou v posledních dnech před osvobozením zemřel.

Dr. David Fligg je předním odborníkem na hudbu Gideona Kleina. Přednáší na Royal Northern College of Music v Manchesteru, kde založil a vede kurz zabývající se hudbou v Třetí říši.

Frýd, Norbert. Krabice živých.

Román o životě v německém koncentračním táboře na sklonku 2. světové války.

Praha : Naše vojsko, s.r.o., 2017. 443 s.

Prostředí koncentračního tábora poskytlo Norbertu Frýdovi (Norbert Fried 1913 – 1976) příležitost k pronikavému psychologickému pohledu na řadu lidských osobností. Vězňové různého vzdělání i morálních kvalit se spojí v boji proti smrtící mašinérii. Odhodlání a mezinárodní solidarita vězňů je zde postavena proti duchovní ubohosti táborových esesáků. Z románů Norberta Frýda připomeňme kroniku jeho rodiny - první díl Vzorek bez ceny a Pan biskup zachycuje život dědečka a jeho dobu, kronika pokračuje knihou Hedvábné starosti, vlastními vzpomínkami na dětství v Českých Budějovicích. 2. světová válka a věznění v koncentračním táboře Terezín je obsahem závěrečného dílu Lahvová pošta aneb konec posledních sto let.

Kulinová, Ayse. Ptáci se zlomenými křídly.

Jaké to je být cizincem ve vlastní zemi – pohledem čtyř generací odvážných židovských žen.

Brno: Host, 2020. 357 s.

Když se v Německu dostane k moci Hitler, Schlimmanovi, stejně jako řada dalších židovských rodin, se rozhodnou uprchnout. Dostanou se do Turecka, ale ani zde se nevyhnou problémům – vojenským převratům, nejistotě, antisemitismu. Příběh silných žen, Elsy, Suzan, Sude a Esry, jejichž životy jsou úzce spjaté s otřesy v zemi, kde žijí, v Turecku.

Ayse Kulinová (1941 Istanbul) je turecká novinářka a spisovatelka. Za román Poslední vlak do Istanbulu (2002, česky 2016) získala cenu Evropské rady židovských obcí (2008).

Kurlander, Eric. Život s Hitlerem.

Liberální demokraté ve třetí říši. Praha : Academia, 2020. 475 s.

Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistického režimu. Na základě četných pramenů zkoumá autor motivace, naděje a obavy německých liberálních demokratů, kteří byli příkladem středostavovského progresivismu Výmarské republiky. Dlouhotrvající neochota výmarských demokratů čelit Hitlerově nastupujícímu režimu ukazuje, jak snadno může liberální demokracie podlehnout fašismu. Autor, profesor na Stetsonské univerzitě v americké Floridě, se specializuje na moderní německé dějiny, zvláště na období nacismu.

Lipstadtová, Deborah E. Antisemitismus: tady a teď.

Praha : Triton, 2020. 263 s.

Ve své nejnovější knize se americká historička a profesorka moderního židovství a dějin holocaustu na soukromé Emoryho univerzitě v Atlantě zabývá otázkou současného antisemitismu. V posledních letech byl zaznamenán nárůst antisemitských projevů fyzické i rétorické povahy. Autorka se ptá: týká se kritika výhradně státu Izrael? Vidíme antisemitismus tam, kde žádný není? Odmítají někteří vidět antisemitismus tam, kde evidentně je? Upozorňuje, že když jsou terčem nenávistné rétoriky a předpojatosti Židé, logicky se nemohou cítit bezpečně ani ostatní menšiny. Kniha je psána velmi živou a sdělnou formou. Je koncipována jako korespondenční dialog profesorky Lipstadtové s fiktivním pedagogem Joelem a studentkou Abigail. Oba mladí lidé, znepokojení děním ve světě, se ptají a diskutují.

Pei-Yu Chang. Tajemný kufr pana Benjamina.

Podle velmi pravdivého příběhu o Walteru Benjaminovi.

Praha : Albatros, 2019. Nestr.

Mimořádnou dětskou knížku napsala Pei-Yu Chang (nar. 1979), která studovala německý jazyk, kulturu a literaturu na ostrově Tchaj-wanu a ilustraci v německém Münsteru. Autorka v Německu slyšela vyprávění o Walteru Benjaminovi (německý filozof, 1892-1940) a jeho ztraceném kufru a napsala kouzelný příběh, vyprávějící o skutečných lidech. Tedy především nakreslila celostránkové ilustrace a k nim přidala krátké texty, tvořící spolu s kresbami příběh, který zaujme i dospělé. Vypráví osud pana Benjamina, který se se svým těžkým a pro celé okolí tajemným kufrem snaží schovávat a utíká před pronásledovateli (německým gestapem). Paní Fittko pomáhá pana Benjamina zachránit. Lisa Fittko (1909 – 2005) se svým manželem pracovala v Marseille v Mimořádném záchranném výboru a převáděla utečence přes Pyreneje ke španělské hranici.

Razgon, Lev. Zajatcem ve své vlasti.

Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2019. 305 s.

Ruského spisovatele a obránce lidských práv Lva Emmanuiloviče Razgona (1908 – 1999) zatkly sovětské orgány v dubnu 1938 a o dva měsíce později byl odsouzen k pěti letům nucených prací. Kniha obsahuje 12 povídek jejichž ústředním tématem je líčení atmosféry před zatčením, pobytu ve věznicích, transportu a životu v táborech GULAGu. Úvahy o mechanismech moci, útlaku a likvidaci obětí snesou srovnání s díly klasiků tzv. „lágrové literatury“ A.S.Solženicynem a V.Šalamovem. V roce 1943 byl Lev Razgon propuštěn, ale v roce 1950 byl opět vězněn a po návratu v roce 1955 začal psát knihy pro děti, pracoval jako redaktor. Jeho autobiografické povídky z gulagů a vězení začaly vycházet až na konci 80. let.

Sullivanová, Rosemary. Vila Air-Bel.

Druhá světová válka, útěk a dům v Marseille. Praha : Mladá fronta, 2008. 461 s.

Po bleskové porážce Francie fašistickým Německem v roce 1940 se útočiště uprchlíků z celé Evropy stává smrtící pastí. Paříž je plná udavačů a špehů. Nařízení přicházejí proti Židům, proti cizincům, všem hrozí internační tábory a odsun do koncentračních táborů. Sledujeme osudy umělců a spisovatelů Liona Feuchtwangera, André Bretona, Marca Chagalla, Mannů a dalších. Přestupní stanicí se stává přístavní město Marseille. Americký výbor pro záchranu v tísni v čele s Varianem Fry pomáhá všemi prostředky. Silný příběh o boji za přežití, Vile Air-Bel, která se stala záchranou a útočištěm pro běžence, napsala kanadská literární historička Rosemary Sullivanová.

Würger, Takis. Stella.

Koho zradí, aby zachránila vlastní rodinu? Brno : Host, 2020. 202 s.

Soudní spisy k případu Stelly Goldschlagové jsou uložené v Zemském archivu v Berlíně. Redaktor týdeníku Der Spiegel z nich bohatě vycházel a napsal novinářskou prózu. Vyprávění se koncentruje na rok 1942 a pokouší se přiblížit nečekané stránky tehdejšího berlínského života. Do válečného Německa přijíždí Friedrich, tichý mladík, původem ze Švýcarska. Ve výtvarné škole se setkává s Kristin a navazují známost. Vzápětí se však dozvídá, že ve skutečnosti se Kristin jmenuje Stella, je Židovka, gestapo ji odhalilo a násilím ji nutí ke strašné dohodě – bude-li udávat ukrývající se Židy, zachrání rodinu a rodiče. Příběh je založený na skutečných událostech z nacistického Německa.