Zajímavé knihy

Arendtová, Hannah, Scholem, Gershom. Korespondence.

Přeložili Alice Marxová a Ondřej Sekal.

Praha : Oikoymenth, 2020. 527 s.

Korespondence dvou mimořádných myslitelů. Dopisy, které si psali v letech 1938 – 1964, lze rozdělit do tří skupin. Hlavním tématem v letech 1938 – 1949 jsou problémy soudobé politiky, válka, židovská existence, objevuje se stín smrti Waltera Benjamina. Léta 1949 – 1951 odkrývají intenzívní angažovanost Arendtové (1906 – 1975) a Scholema (1897 – 1982) při restituci židovského kulturního dědictví v poválečném Německu. Třetí fáze 1952 – 1964 jsou dopisy, ukazující slábnoucí intenzitu vztahu, který nakonec ztroskotává i na sporu o výklad Eichmannova procesu v Jeruzalémě.

Cantorová, Jillian. V jiné době.

Ani válka nedokáže vzít lásku a naději.

Praha : Fortuna Libri Publishing, 2020. 294 s.

Německo 1931. Majitel knihkupectví Max Beissinger potkává talentovanou houslistku Hannu Ginsbergovou. Plánují společnou budoucnost, ale v Německu se mění atmosféra, k moci se dostává Adolf Hitler. Blíží se válka a Hanna je židovka. Je rok 1946, Hanna se probírá z bezvědomí, na nic si z posledních let života nepamatuje. Léta plynou, odchází do Londýna, později do Ameriky. Hudba jí pomáhá překonat těžké chvíle.

Cava´at Ha-RIBaŠ. Odkaz zakladatele chasidismu rabiho Jisra´ela Ba´al Šem Tova.

Z hebrejského originálu přeložil, odborným úvodem, komentářem a poznámkami opatřil Antonín Šedivý.

Praha : Malvern, 2019. 261 s.

Hebrejský originální text s překladem do češtiny a s komentářem. Bibliografie pramenů. Seznam literatury, glosář hebrejských termínů a doslov překladatele.

Friedl, Jiří. Domů, a za svobodou.

Role Československa v migracích obyvatel Polska v letech 1945 – 1948.

Praha : Academia, 2020. 462 s.

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale vedla také k rozsáhlým migracím obyvatelstva. Statisíce polských repatriantů směřovaly do Polska, současně odtud utíkali lidé z Polska přes Československo na Západ. Byli nespokojení s politickou situací, utíkali před komunistickou a národnostní perzekucí. Židovští uprchlíci nejčastěji odjížděli do Palestiny. Na základě studia pramenů a literatury autor , vědecký pracovník AV ČR, ukazuje, jak se s těmito migračními vlnami Československo vyrovnávalo.

Ginsberg, Allen. Kvílení. Přeložil Jan Zábrana.

Praha : Argo, 2015. 66 s.

Básnická sbírka Kvílení a jiné básně vydaná v roce 1956 má pro angloamerickou poezii zásadní význam. Stejně jako Eliotova Pustá země (1922) oznamuje razantně nástup nové básnické sensibility , vyvolává nadšení i odpor. Přes své novátorství jsou obě díla pevně ukotvena v básnické tradici. Zábranův překlad si klade za cíl nechat poprvé zaznít verše v původní sbírce. Doposud vycházely básně pouze ve výborech poezie.

V knihovně je i Ginsbergova sbírka Howl,Kaddish and Other Poems v ang. Originále. Penquin Books.

Goodman, Martin. J SS Bach. Příběh hudby, lásky a války.

Praha : Práh, 2020. 325 s.

Příběh tří generací žen z rodiny nacistického důstojníka v koncentračním táboře Dachau a židovské rodiny z Vídně, v němž je každý hluboce poznamenán válečnými hrůzami bez ohledu na to, na které straně konfliktu stojí. Spisovatel Martin Goodman se s dětskými vzpomínkami na rozbombardovaný Leicester a Coventry přestěhoval po škole do Berlína. Jeho dílo zkoumá způsoby, jimiž válka působí v šokových vlnách na další generace. Je profesorem na Univerzitě v Hullu, má rozsáhlé znalosti z dějin hudby a historie 20. století. Knihu věnoval všem, kdo provozovali hudbu v koncentračním táboře Terezín.

Tydlitátová, Věra. Kosmologie Hebrejské bible a starověké židovské tradice.

Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2019. 227 s.

Kosmos v pohledu starověkých Židů byl ohraničený, přehledný, oživený množstvím pro nás fiktivních, ale pro dávného člověka zcela reálných bytostí. Publikace je určena především religionistům, biblistům a badatelům v oboru judaistiky, ale vzhledem k tomu, že bude sloužit též čtenářům z jiných oborů, zvolila dr. Věra Tydlitátová fonetický přepis hebrejských výrazů s minimem lingvistických charakteristik apod. Biblická jména jsou uváděna podle Českého ekumenického překladu. Věra Tydlitátová, religionistka, judaistka, politička, zakladatelka Ligy proti antisemitismu, působí jako vysokoškolská pedagožka na Západočeské univerzitě.

Vanderstraeten, Margot, Mazl tov.

Má léta u ortodoxní židovské rodiny.

Praha : Garamond, 2020. 295 s.

V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalému. Spisovatelka přijala jako mladá studentka nabídku doučovat laické předměty děti v moderní ortodoxní rodině. Přesto, že sama je ateistka, v té době s íránským přítelem, rodina ji přijala. Postupem let navázala úzký vztah s rodinou Schneiderů, jejíž čas, směr a rytmus udává i v dnešní době 613 micvot (židovských přikázání).

Weinberg, Felix. Byl jsem číslo 30529.

Válečné vzpomínky židovského chlapce z Čech.

Praha : Grada Publishing, a.s., 2020. 199 s.

Felix Weinberger se narodil v roce 1928, dětství prožil v Ústí nad Labem. Jeho otec inženýr měl v Trmicích továrnu. Do Prahy jezdili za rodiči maminky. Dobu před blížící se válkou prožili v Belgii, vrátili se však do Prahy a otec připravoval odjezd rodiny do Anglie. Rodině se však již za otcem do Anglie vycestovat nepodaří. Po válce se Felix Weinberg rozhodl jít dál a potlačit všechny vzpomínky. Uznávaný vědec a profesor fyziky jako dospívající chlapec prožil koncentrační tábory i pochod smrti. Po 65 letech se odhodlal svůj příběh sepsat. Kromě otce ztratil celou rodinu. Na straně 136, kde píše o Buchenwaldu, se také zmiňuje o Antonínu Kalinovi a o jeho neuvěřitelné odvaze, která i jemu pomohla zachránit život.