Greenfield, Martin. Krejčí z Osvětimi.

Osudy muže, který se narodil v Československu, přežil Osvětim a stal se krejčím amerických prezidentů.

Praha : Euromedia Group a. s., v edici Brána, 2019. 239 s.

Martin Greenfield (1928) pochází z Československa, z Podkarpatské Rusi. Narodil se ve vesničce Pavlovo pod jménem Maximilian Grünfeld. V autobiografii popisuje své útrapy v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald, kde byl vězněn jako dítě a kde přišel o celou rodinu. Jeho přežití byla náhoda. Po válce sloužil v Československé armádě, krátce žil v Budapešti a v roce 1947 emigroval do Ameriky. Našel si práci poslíčka u oděvní firmy, postupně vystoupal do pozice v nejvyšší exekutivě podniku, který nakonec převzal. Vybudoval velkou oděvní firmu s takovým věhlasem, že se jejími klienty stali osobnosti kultury i politiky – Frank Sinatra, Barak Obama, Bill Clinton, Donald Trump, kongresmani.

Hilton, Fern Overbey. Obvinění z Dachau.

Životní příběhy ze svědeckých výpovědí a procesů s válečnými zločinci.

Praha : Academia, 2019. 294 s.

V rámci celkem 489 procesů konaných v Dachau čelilo americké justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se o celou řadu obžalovaných, od říšských pohlavárů až po statkáře, studenty a vesničany. Provinili se účastí na zločinech a hrůzách namířených proti obětem všech možných národností, k nimž došlo v koncentračních táborech a při transportech. Tato publikace se zabývá širokou škálou těchto procesů a nabízí porozumění situaci, do níž německá civilizace dospěla v druhé světové válce. Autor vychází z primárních zdrojů – oficiálních soudních svazků, revizních zpráv k procesům.

Korženkov, Alexander. Ludvík Lazar Zamenhof. Život, dílo, ideály.

Dobřichovice : Kava-Pech, 2019. 125 s.

Kniha současného znalce dějin esperantského hnutí nabízí jedinečný vhled do historických souvislostí Zamenhofova života a díla. Ukazuje, že jeho „neutrálně-lidský“ jazyk esperanto byl zamýšlen jako podstatná, ale nikoliv jediná součást velikého univerzalistického projektu. Tím bylo vytvoření „neutrální“ jazykové, kulturní, náboženské a politické roviny, na níž by se mohli rovnoprávně stýkat příslušníci jednotlivých etnik jako „člověk s člověkem“. Na konci knihy je připojeno několik Zamenhofových textů.

Kraus, Ivan. Kůň nežere okurkový salát.

Praha : Garamond, 2008. 2018 s.

Ivan Kraus (1939) herec, scénárista žije střídavě ve Francii, v Čechách i v Německu. Je znám jako autor povídek s poláčkovským humorem a figurkami – členy vlastní rodiny. Novela Kůň nežere okurkový salát vypráví zážitky doktora filozofie vracejícího se ze zahraničí poprvé do rodné svobodné vlasti. Doktor s nadhledem sleduje počínání lidí kolem sebe v novém společenském prostředí.

Yolen, Jane. Mapa kostí.

Brno : MOBA, 2019. 453 s.

Píše se rok 1942 a polská dvojčata Chaima a Gittel vyženou z jejich krásného domova do lodžského ghetta. Žijí s rodiči v příšerných podmínkách a nakonec se celá rodina rozhodne utéct k místním partyzánům. Útěk na svobodu se však pokazí a pouze dvojčata se ocitnou v koncentračním táboře Sobanek. Výjimečný román o síle citů a nezničitelnosti pouta, které sourozence spojuje a pomůže jim přežít i to nejhorší.

Jane Yolen (1939) je americká spisovatelka, básnířka, novinářka, písničkářka. Píše knihy pro děti a je nositelkou mnoha ocenění, získala prestižní literární ceny. Je také držitelkou doktorátů z univerzit ve státech Massachusetts a New Hampshire.

Stephens – Davidowitz, Seth. Všichni lžou.

Velká data, chytré algoritmy a jak nám internet může říct, kdo opravdu jsme. Brno : Host, 2019. 327 s.

Novinář, univerzitní učitel, který se živil jako datový analytik pro Google, žije v New Yorku. Je odborníkem na internetová data. Denně sleduje digitální stopy, které lidé zanechávají na síti. Snaží se z nich vyčíst, co chceme, čím se zabýváme, kdo vlastně jsme. Odhaluje pevně zakořeněné předsudky a otázky, které máme strach si klást, ale které mohou změnit naši kulturu i společnost k lepšímu. Pomáhá najít nové způsoby jak porozumět sami sobě – stačí procházet jednu databázi po druhé.