Zajímavé knihy

Föderlová-Schmidová, Alexandra, Müller, Konrad Rufus. Neuvěřitelné zázraky.

Dramatické osudy lidí, kteří přežili holokaust.

Praha : Víkend, 2019. 269 s., fot.

Rakouská žurnalistka a fotograf německých kancléřů jsou autory mimořádného projektu. Ve 24 portrétech vylíčili osudy lidí přeživších holokaust. Portréty zachycují svědectví lidí, kteří prošli hrůzami koncentračních táborů a pochodů smrti, často ještě jako děti nebo velmi mladí. Mnozí z nich považují svůj návrat do života jako zázrak, jako něco zcela neuvěřitelného. Autoři prostřednictvím výpovědí chtějí sdělit své poselství – holokaust není jen historie, ale také výstrahou, „politickým testamentem, burcujícím dnešní společnost“.

Hersch, Jack J. Útěk z pochodu smrti.

Pozoruhodný příběh muže, který dvakrát unikl z koncentračního tábora.

Praha : Víkend, 2019. 367 s.

Syn Jack, americký občan, našel na webových stránkách „pochody smrti“ fotografii svého otce z jeho mládí. Začalo dlouhé pátrání po osudech Davida Hersche, který byl v 18 letech v roce 1944 zařazen do transportu do koncentračního tábora Mauthausen. Pracoval v žulových lomech v nedalekém táboře Gusen, z pochodu smrti do tábora Gunskirchen se pokusil o útěk, byl zajat a znovu z dalšího pochodu smrti utekl. Podařilo se mu téměř nemožné, zachránil se a přežil. Jeho syn, po letech pátrání a zjišťování a konzultací s historiky příběh otce vypráví v knize Útěk z pochodu smrti.

Chudožilov, Petr. Cizinec na pobřeží. Miniatury.

Zlín : Kniha Zlin, 2019. 139 s.

Náhodná i osudová setkání hrdinů knihy s vypravěčem, který jejich příběhy smutné i veselé předkládá čtenáři. Často jsou inspirovány pobytem v cizí zemi, potvrzují, že posledním a skutečným domovem, o který nelze spisovatele připravit, je jeho řeč.

Petr Chudožilov (Prostějov 1943) byl redaktorem Literárních novin a Listů, v období normalizace byl zaměstnán jako dělník a noční hlídač. V roce 1982 pod nátlakem StB jako signatář Charty 77 emigroval s rodinou (4 malé děti), odešel do Švýcarska a poblíž Basileje žije dodnes. Přispíval do Hlasu Ameriky, spolupracuje s českým rozhlasem, za svou tvorbu pro děti byl oceněn Čestnou listinou IBBY.

V knihovně:

Chudožilov, Petr. Proč necítím národní hrdost. Výbor z publicistiky 1967-1998. Praha : Dauphin, 1999. 251 s.

Mohn, Volker. Nacistická kulturní politika v Protektorátu.

Koncepce, praxe a reakce české strany.

Praha : Prostor, 2018. 519 s.

Obsáhlá monografická práce je zásadním příspěvkem k výkladu a analýze fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava, seznamuje rovněž s chováním české společnosti za okupace. Jednotlivé kapitoly se zabývají tématy Nacionálněsocialistická kulturní politika v okupované Evropě, Mezi „kolaborací“ a „odbojem“, Česká kultura mezi válkami, Prostředky a opatření nacionálněsocialistické kulturní politiky v Protektorátu, Činnost českých úřadů v rámci „kulturní autonomie“, České instituce a organizace v kulturní oblasti, Kritika a alternativy z exilu, Modely chování českého publika a Dílčí oblasti kultury (literatura, divadlo, hudba, film).

Mouginová, Véronique. Kudy projde jehla.

Praha : Argo, 2019. 396 s.

Tomas, Tomi, trochu rošťák i šikula je v roce 1944 ve věku 14 let s celou rodinou a blízkými odvlečen z rodného Maďarska do koncentračního tábora. Spolu s otcem, pánským mistrem krejčovským, projde koncentračních táborů několik. Tomi, který otcovým povoláním pohrdal, v koncentračním táboře s drzostí a bezstarostností předstírá, že umí šít, aby se dostal do krejčovské dílny. Zde se tajně od vězňů řemeslu učí. Kniha líčí neuvěřitelnou pouť z malého městečka, přes utrpení v koncentračních táborech do ráje francouzské módy. Příběh končí rokem 2017 v Cannes.

Véronique Mouginová (1977), francouzská novinářka. Pracuje pro ženské časopisy, píše. Svůj životní příběh jí po desetiletích mlčení vyprávěl její strýc.

Postorino, Rosella. U Hitlerova stolu.

Mezinárodní bestseller inspirovaný skutečným příběhem. Praha : Mladá fronta, 2019. 261 s.

Z rozbombardovaného Berlína v roce 1943 odjede na venkov mladá Rose. Žije u rodičů manžela, který bojuje na ruské frontě. A právě zde je s dalšími devíti ženami najata na práci ochutnávačky pro Adolfa Hitlera. Dvakrát denně musejí dívky ochutnávat pokrmy, které míří na Vůdcův stůl. V neustálém strachu ze smrti vznikají mezi nimi pevná, ne vždy harmonická pouta. Autorka Postorino proniká do nejednoznačnosti lidských vztahů a potřeb, klade si otázku, co znamená být a zůstat člověkem. Teprve ve svých devadesáti letech přiznala poslední z Hitlerových ochutnávaček, Margot Woelková, co během války dělala.

Tielschová, Ilse. Poslední rok.

Brno : bpublish.cz, 2019. 156 s.

Píše se rok 1938 a devítiletá Elfi Zimmermannová žije se svou rodinou v moravském městečku. Na jaře se ještě raduje, jezdí na kole a prožívá dobrodružství s kamarády. Na podzim začíná být všechno jinak. Hitlerova vojska obsazují pohraničí, ze sousedů a přátel jsou najednou nepřátelé, zcela nepochopitelně zmizí židovská kamarádka, strýc Kurt se rozejde se svou židovskou snoubenkou, rodiče si stále něco šeptají …

Ilse Tielschová, za svobodna Felzmannová, se narodila v Hustopečích u Brna, studovala na gymnáziu v Mikulově a ve Znojmě. V dubnu 1945 uprchla do Rakouska, kde získala později občanství, vystudovala a od roku 1964 působí jako spisovatelka a básnířka. V období 1990-1999 byla místopředsedkyní rakouského PEN-klubu. Česky jí vyšla kniha Rozbité obrazy: nesentimentální cesta po Moravě a Čechách (1994).

Winniková, Sylwia. Děvčata z Osvětimi.

Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem Osvětimi. Praha : Víkend, 2019. 330 s.

Sylvia Winniková je absolventkou žurnalistiky ve Wroclawi. Zajímá se o historii, zvláště o dějiny druhé světové války. V roce 2015 byla zvolena knižním blogerem roku a je iniciátorkou a spoluorganizátorkou polského festivalu Čas na knihu. Příběhy žen ve své knize zpracovává komplexně, od jejich života před válkou, v době válečných hrůz i po návratu po osvobození. Kniha vznikla na základě rozhovoru s každou z nich.