Czerniaków, Adam. Deník varšavského ghetta. 1939 – 1942.

Praha : Sefer, s.r.o., nakladatelství, 2018. 421 s.

Z historického i literárního hlediska představuje Deník dokument prvořadého významu. Kromě nenahraditelných informací významné historické ceny je svědectvím o vnitřním životě Czerniakowa, jeho postojích a myšlenkách. Poznámky si zapisoval pravidelně den po dni od 6. září 1939 do 23. července 1942. Jsou autentickým pramenem historie jedné z největších hrůz druhé světové války.

Gary, Romain. Světlo ženy.

Praha : Plus, 2018. 113 s.

Náhoda svede na pařížské ulici dvě hluboce zarmoucené bytosti. Příběh Michela a Lydie se dočkal i filmového zpracování. Román z roku 1977 vychází v češtině poprvé.

Spisovatel Romain Gary (1914 – 1980), vlastním jménem Roman Kacew se narodil v Rusku židovsko-litevské matce. Ve 14 letech se s ní přestěhoval do Francie. Vystudoval práva, za války byl pilotem v Africe, byl vyznamenán generálem De Gaullem, stal se diplomatem. Působil v různých zemích, v New Yorku byl mluvčím při OSN. Procestoval celý svět, psal pod různými pseudonymy, pod jménem Émile Ajar knihy Život s krajtou, Život před sebou, Soukromá linka důvěry. Pod jménem Romain Gary Evropská výchova, Lady L., autobiografický román Příslib úsvitu a další. Svůj život ukončil sebevraždou.

Judt, Tony. Zapomenuté 20. století.

Osobnosti, události, ideje.

Praha : Prostor, 2019. 505 s.

Britský historik ukazuje na co z historie 20. století zapomínáme a jak velká část byla obětována mýtu popření paměti. Nabízí cestu zpět ke smyslu dějin, který naléhavě potřebujeme. Zabývá se významem osobností Arthura Koestlera, Primo Leviho, Hanah Arendtové, Manese Sperbera. V části Politika intelektuální angažovanosti uvádí práce a myšlenky Alberta Camuse, Louise Althussera, Leszeka Kolakowskeho a dalších. Kniha obsahuje Bibliografii i Rejstřík.

Krasikovová, Sana. Patrioti.

Trnová : Bourdon, a. s., 2018. 562 s.

Velkoryse pojatý román, inspirovaný osudy skutečné rodiny amerických emigrantů v Sovětském svazu, líčí příběh tří generací židovské rodiny v USA a v SSSR od roku 1932 do roku 2008. Autorka propracovanými historickými reáliemi a vylíčením dobových podmínek ukazuje, jak může totalitní režim ovládat a ničit lidské životy.

Sana Krasikovová se narodila na Ukrajině, a vyrostla v bývalé gruzínské sovětské republice. V současnosti žije se dvěma dětmi v New Yorku. Za své povídky a prózy (často zveřejňované v časopisech) získala řadu ocenění.

Niedhammer, Martina. Jen pro peníze?

Pražské židovské elity v 19. století – skupinová biografie.

Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2016. 259 s.

Měšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19. století procentuálně jen malou část pražské židovské obce, hrály však významnou roli jak v životě „židovského města“, tak i v širším rámci nežidovské Prahy – jak dodnes dokládá řada architektonických památek hlavního města. Za svůj rychlý hospodářský vzestup vděčily tyto rodiny podnikání převážně v oboru textilnictví. Autorka se podrobně zabývá rodinami Dormizerů, Jerusalemů, Lämelů, Porgesů a Przibramů.

Oz, Amos. Mezi svými.

Praha : Paseka, 2019. 141 s.

Obraz fiktivního kibucu padesátých let, návrat do míst, kde Oz začal psát. Žijí tu kromě jiných i osamělí lidé, kteří se s kolektivistickým duchem prostředí těžko vyrovnávají. Ozovo literární mistrovství je tu opět empatické k lidským chybám a zároveň kritické k dějinám i společnosti. Za knihu získal v roce 2013 cenu National Jewish Book Award.

Pick, Jiří Robert. Spolek pro ochranu zvířat.

Praha : Karolinum, 2018. 199 s. Ilustroval Jiří Grus.

V hrůzné realitě terezínské pevnosti žily a vyrůstaly děti. J. R. Pickovi se podařilo vytvořit knihu, která je světovým unikátem, humoristickým zpodobením života v koncentračním táboře. K černému humoru Spolku pro ochranu zvířat se hlásí autor doslovu Jáchym Topol, který se jako pamětník dětské účasti na disidentských večerech v bytě svých rodičů setkával s J. R. Pickem. Sestra Zuzana Justman Picková vzpomíná, že po skončení války trvalo celých dvacet let, než se její bratr J. R. Pick dokázal k tomuto tématu vrátit.

Sacks, Jonathan. Ne v božím jménu.

Jak čelit náboženskému násilí. Praha : Triton, 2018. 277 s.

Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaném v Božím jménu. V této aktuální a naléhavé knize zkoumá Jonathan Sacks kořeny násilí a jeho spojitost s náboženstvím.

Rabi Jonathan Sacks (nar. 1948) je světově uznávaný teolog a filozof, autor řady oceňovaných knih. Vystudoval filozofii v Cambridgi, pokračoval v doktorandském studiu a v roce 1976 získal rabínský titul. Královnou Alžbětou byl v roce 2005 pasován na rytíře Jejího Veličenstva. V současné době je čestným profesorem na New York University.

V knihovně : Důstojnost v rozdílnosti – Jak se vyhnout střetu civilizací, Praha : Trigon, 2017.

Vaněk, Václav, Wiendl,Jan. Egon Hostovský.

Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století. Praha : Karolinum, 2018. 146 s.

U příležitosti 110. výročí narození prozaika Egona Hostovského (1908 – 1973) se konala v Praze 20. dubna 2018 mezinárodní konference, jejímž výstupem je tato kolektivní monografie. Příspěvky odborníků se věnují klíčovým tématům děl Hostovského, jeho poetikou i otázkami poválečné tvorby a její odborné a kritické recepce.

V knihovně: Papoušek, Vladimír. Egon Hostovský. Člověk v uzavřeném prostoru. Praha : HaH, 1996. 187 s.

Volet, Helena. Chtěli jen žít. Kronika mé rodiny.

Praha : Nakladatelství noos s. r. o., 2018. 301 s.

Příběh rodiny Fantlových a Treichlingerových. Sarajevo v roce 1878, boje v italských Alpách během I. světové války. Touha po obyčejném životě, který se zastavil v roce 1939. Následuje Terezín, hromadné hroby v Rize, koncentrační tábor v Stutthofu a vyhlazení celé rodiny v Osvětimi. Cesta k osvobozené Praze byla dlouhá a těžká. Erno a Aňa přežili, ale co teď? Budou moci normálně žít se svými vzpomínkami? To je otázka …

Autorka PhDr. Helena Volet, švýcarská historička a univerzitní profesorka, pracuje jako terapeutka v Lausanne. Narodila se v Praze.