Flügge , Manfred. Století Mannových.

Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2017. 302 s.

O slavné spisovatelské rodině Mannových vyšla u nás kniha, soubor esejů Mannovi – Thomas Mann a jeho rodina (2010) od německého literárního kritika Marcela Reich-Ranického. Manfred Flügge se ve svém díle věnuje literární tvorbě všech Mannových, zajímá ho také jejich život a doba, která jim život komplikovala a ovlivňovala. Podává mnohovrstevný portrét prominentní rodiny, jejíž každý člen byl zajímavou a originální osobností.

Kerrová, Judith. Jak Hitler ukradl růžového králíčka.

Praha : Argo, 2017. 195 s.

Autorka o knize píše: “… chtěla jsem dětem přiblížit, jak to bylo s Hitlerem – v rodinném příběhu o uprchlících a životě v exilu …“ Malou Annu a Maxe odváží v utajení maminka v roce 1933 daleko od domova, od hraček a kamarádů vstříc neznámé budoucnosti. Dojemná, strhující kniha založená na autorčiných zážitcích patří dnes do zlatého fondu literatury pro děti a mládež.

Mann, Jindřich. Lední medvěd.

Praha : Labyrint, 2017. 143 s.

Tři krátké novely Jindřicha Manna o touze, zradě a nečekaných souvislostech. Neuvěřitelné příběhy se odehrávají v Praze, v rozděleném Berlíně, na karibském ostrově. Nevšední literární jazyk v sobě snoubí scénáristickou vybroušenost s poetikou odkazující k textům autorova otce Ludvíka Aškenazyho.

Jindřich Mann (1948) prožil dětství v Praze, v roce 1968 emigroval s rodinou, žil v Berlíně, Mnichově, Itálii. Od roku 1974 pracuje jako scénárista a režisér. Natočil televizní filmy různých metráží a žánrů většinou podle vlastních scénářů, dokumenty, dětské seriály a detektivky. Jeho próza Poste restante (česky 2012) získala Cenu Egona Erwina Kische. Je synem Ludvíka Aškenazyho a Leonie Mannové, dcery Heinricha Manna.

Mornštajnová, Alena. Slepá mapa.

Brno : Host, 2017. 394 s.

Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, babička vypravěčky odjíždí se svým partnerem do malého městečka v pohraničí. Chtějí začít nový život, ale Antonín je na frontě zraněn, Anna nemocná. Složitý život čeká i jejich dceru Alžbětu, která musí před německou armádou prchat zcela bez prostředků. Po letech zasáhne opět nelítostný osud v podobě důstojníka StB. Strhující román lektorky anglického jazyka a překladatelky Aleny Mornštajnové, která žije ve Valašském Meziříčí a odtud také čerpá inspiraci.

Novotný, David Jan. Soukromá historie Páté čtvrti a okolí.

Praha : Academia, 2018. 401 s.

Autor, který prožil většinu svého života v té části Starého Města pražského, kde se dřív celá staletí nacházelo Židovské město, od roku 1850 nazývané Josefov nebo také Pátá čtvrť, vypráví o proměnách míst od konce čtyřicátých let 20. století po současnost. Vypráví i o spletitých životních osudech vlastní rodiny a rovněž o tom, jak do „mikrosvěta“ Páté čtvrti vstupovaly „velké“ dějiny.

Prof. MgA. David Jan Novotný (1947)spisovatel, vysokoškolský pedagog, Za román Sidra Noach (2010) získal nominaci na Cenu Magnesia Litera 2011.

Rawicz, Piotr. Krev nebe.

Praha : RUBATO, 2017. 354 s.

Krev nebe je první román o holokaustu vydaný ve francouzštině. Příběh, který vypravěč skládá z nesourodých zápisků jistého Borise (autor sám) není historickým dokumentem. Text odráží dva póly, život a smrt, krásu literárního prožitku a hrůzu jen letmo popisované, avšak o to působivější skutečnosti.

Piotr Rawicz (1919 – 1982), narodil se ve Lvově, po zahájení nacistických represí uprchl, po roce byl však deportován do Osvětimi. Podařilo se mu přežít a v roce 1947 se ženou emigroval do Francie. Román Krev nebe vyšel v roce 1961 a otevřel mu cestu do literárního světa, kritika revolučních idejí v roce 1968 ho však vyřadila z literárního dění. V roce 1982, po smrti své ženy, spáchal sebevraždu.

Teuschel, Peter. Tajemství předků.

Transgenerační přenos jako výzva a šance.

Praha : Portál, 2017. 237 s.

Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomu traumatu u potomků obětí holokaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách. Autor na základě praxe rozebírá témata traumata, legendy, rodinná tabu apod. Kniha psychiatra a psychoterapeuta je psána pro všechny, kdo chtějí získat široce pojatý přehled o tomto fascinujícím tématu.

Weckerová, Helene. Golema a džin v New Yorku.

Praha : Pavel Dobrovský – BETA s.r.o., 2014. 517 s.

New York 1899. Šava je golema stvořená z hlíny, která po smrti svého pána dorazí do Ameriky sama. Ahmad je džin, zrozený z ohně v syrské poušti. V neznámém městě mezi přistěhovalci se golema i džin snaží přizpůsobit svému okolí a zatajit svou identitu. Jsou totiž velmi odlišní a bojí se reakcí obyčejných lidí … Realistické vylíčení neopakovatelné směsice lidí různých národností z nichž se stávají Američané ve spojení s fabulací bájných postav vytváří vzrušující příběh.

Weissová, Blanka, Pouliček, Zuzana. Cesta za duhou.

Vzpomínky dcery a vnučky herce, režiséra a scénáristy Čeňka Šlégla.

Praha: Petrklíč, 2018. 139 s.

Osobnost české kultury, scénárista, herec a člen Divadla Vlasty Buriana byl za II. světové války přinucen k účinkování v antisemitských skečích, k propagandistické cestě do Říše, k převzetí nacistického vyznamenání. Stalo se to poté, co si jeho jediná dcera vzala bez ohledu na norimberské zákony v roce 1941 Arnošta Weisse. Čeněk Šlégl tak vědomě zničil svou pověst, zachránil však dceru, zetě i svou dvouletou vnučku před smrtí. Po válce byl odsouzen, k umělecké práci se již nevrátil.