Zajímavé knihy

Albrightová, Madeleine. Peklo a jiné destinace.

Přeložil Michael Žantovský.

Praha: Argo, 2020. 358s

Bývalá ministryně zahraničí ve své nové knize splétá geopolitiku s příběhem vlastního života, vtipně a s humorem líčí svou roli univerzitní profesorky, manažerky, matky a babičky. V memoárech mluví o svých úspěších, ale také o zklamání a neúspěchu. Reflektuje současnou politickou situaci až k vládě Donalda Trumpa. Kniha doplňuje její předchozí díla Pražská zima (Práh, 2003), Madeleine. Nejlepší ze všech možných světů (Práh, 2003), Mocní a všemohoucí (Práh, 2006), Doporučení budoucímu prezidentovi (Práh, 2008), Tajná řeč broží (Práh 2010), Fašismus:Varování (Argo, 2018).

Brand, Artur. Hitlerovy ztracené sochy.

Praha : CPress, 2020. 263 s.

Monumentální sochy Schreitende Pferde (Kráčející koně), které si Hitler vybral pro své Říšské kancléřství, padly společně s bombardovaným Berlínem na jaře 1945. Byly sochy opravdu zničeny? Co se s nimi ve skutečnosti stalo? Když se nizozemský umělecký detektiv Arthur Brand tajně snažil sochy najít, objevil přízračný svět ilegálních obchodů, kterému vládnou staří nacisté a bývalí agenti KGB a Stasi. Napínavá kniha současně mapuje skutečný případ, jenž v roce 2015 plnil stránky novin.

Claytonová, Meg Waite. Poslední vlak do Londýna.
Román podle skutečných událostí.

Praha : Grada Publishing, a.s., 2020. 421 s.

Historický román o Holanďance Truus Wijsmullerové, která riskuje vlastní život při pašování dětí ze zemí okupovaných nacisty. Když Velká Británie rozhodne, že bude přijímat nezletilé uprchlíky z Říše, odváží se vyjednávat s Adolfem Eichmannem. Na dobrodružnou cestu se vydávají i patnáctiletý Stephan Neumann, začínající dramatik a matematicky nadaná Žofie Helena. Nizozemka Geertruida Wijsmullerová zachránila s dalšími lidmi desítky dětí, z nichž později vyrostli umělci, vědci, politici. Byl mezi nimi i Walter Kohn, nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 1998.

Drda, Adam. Převrácené životy.

Podle cyklu televizních dokumentů.

Zlín : Kniha Zlin, 2020. 320 s.

Kniha vychází ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Post Bellum v rámci projektů Paměť národa a Příběhy 20. století. Zaznamenává vzpomínky lidí, do jejichž osudu zasáhly totalitní režimy. Kniha je inspirovaná několika dokumentárními filmy ČT, na nichž se autor podílel. Je doplněná dokumentárními fotografiemi.

Adam Drda, publicista, dokumentarista. Věnuje se moderním dějinám a tématu holocaustu. Je spoluautorem (Mikuláš Kroupa) rozsáhlého dokumentárního cyklu Příběhy 20. století, vydává knihy a v roce 2007 získal Cenu Ferdinanda Peroutky.

Fairweather, Jack. Dobrovolník.

Skutečný příběh odbojáře, který se nechal uvěznit v Osvětimi.

Brno : CPress, 2020. 471 s.

Rok: 1940. Cíl mise: Infiltrovat koncentrační tábor Osvětim. To je neuvěřitelný, ale skutečný příběh Witolda Pileckého, polského hrdiny druhé světové války. Nechal se dobrovolně uvěznit v táboře smrti a dva roky shromažďoval tajně informace o nacistických zločinech páchaných v Osvětimi. Uprchl a účastnil se Varšavského povstání, po válce byl činný i v protikomunistickém odboji. V roce 1947 byl Pilecký v komunistickém Polsku zatčen a v roce 1948 popraven.

Gad, Šimron. Exodus podle Mosadu.

Praha : Zeď, s.r.o., 2020, 210 s.

Příběh, který inspiroval film Red Sea Diving Resort na NETFLIX. Počátkem 80. let se na opuštěném pobřeží Rudého moře v Súdánu otevřelo luxusní turistické a potápěčské letovisko. Návštěvníci z celého světa ovšem netušili, že personál tvoří pracovníci izraelských tajných služeb. Špioni Mosadu v noci několik let pracovali na přípravě tajné operace s cílem zachránit tisíce etiopských Židů. Autorem knihy je novinář, agent a přímý účastník tajné akce, Gad Šimron.

Ginsberg, Allen. Nejlepší hlavy mé generace. Literární kronika beat generation.

Praha : Argo, 2020. 402 s.

Básník Allen Ginsberg vydal v polovině 50. let 20. století přelomovou básnickou skladbu Kvílení. Báseň spolu s Kerouacovým románem Na cestě patří ke kultovním dílům, na nichž se zakládá celosvětová proslulost beat generation. Dvacet let poté Ginsberg o autorech této literární generace přednášel na univerzitě. Knižní literární kronika, vycházející z těchto přednášek, podává kritický, živý pohled na básníky a spisovatele (Kerouaca, Burroughese a d.).

V knihovně: Ginsberg, Allen. Neposílejte mi už žádné dopisy. Praha : Maťa, 2012. 362 s.

Horňáková-Civade, Lenka. Symfonie o novém světě.

Praha : Argo, 2020. 243 s.

Román o životě a práci právníka a diplomata Vladimíra Vochoče (1894 – 1985). Zabývá se především obdobím 1938 až 1941, kdy působil jako Československý konzul ve francouzském Marseille. Přes nepřízeň Němců i vlády ve Vichy udržel řadu měsíců v činnosti konzulát a pomohl desítkám uprchlíků k odjezdu z okupovaných území vydáváním falešných dokladů a dalšími formami podpory. Po návratu do vlasti byl komunistickým režimem léta vězněn. Stát Izrael mu „in memoriam“ udělil titul Spravedlivý mezi národy. Autorka pochází z Prostějova, žije ve Francii.

Koestlerovi, Arthur a Cynthia. Cizinec na náměstí.

Praha : Academia, 2020. 306 s.

Arthur Koestler, maďarsko-rakouský spisovatel a novinář, patřil k předním intelektuálům druhé poloviny 20. století. Jeho zájmy sahaly od politiky, filozofie přes historii, bojoval za spravedlnost, za zrušení trestu smrti. Knihu Cizinec na náměstí napsal společně se svou ženou Cynthií. Zahrnuje velkou část jejich společného života i smrti (sebevražda). Kniha je třetím svazkem volné třídílné autobiografie – Šíp do nebe (Academia, 2016) a druhá část Neviditelné písmo (Academia, 2018).

Kuwalek, Robert. Vyhlazovací tábor v Belzci.

Praha : Academia, 2020. 400 s.

První vědecká monografie věnovaná historii vyhlazovacího tábora, zřízeného v rámci akce „ Reinhardt“. Autor představuje v širším kontextu dějin pronásledování a vyhlazování Židů na polském území Generálního gouvernementu. Koncentrační vyhlazovací tábor v Belzci patří k téměř zapomenutým koncentračním táborům, v nichž zahynuli tisíce polských a evropských Židů. Autor studoval v německých archivech dokumenty, které dosud nebyly polskými historiky využívány a prezentuje nová zjištění týkající se počtu obětí tábora.

Matalon, Ronit. A nevěsta zavřela dveře.

Praha : Garamond, 2020. 144 s.

Izraelská spisovatelka Ronit Matalon (1959 – 2017) patřila k výrazným autorům současné hebrejsky psané literatury. Psala i reportáže z pásma Gazy a Západního břehu pro levicově orientovaný deník Haarec, věnovala se esejistice. Za novelu Nevěsta zavřela dveře získala prestižní Brennerovu cenu. Představuje zde pestrou, občas nepřehlednou mozaiku izraelské společnosti. Děj se odehrává na pozadí malé rodinné tragedie v den svatby a v bláznivém sledu se setkáváme se zoufalým ženichem, arabskou babičkou, mladým Izraelcem, palestinským řidičem dodávky a dalšími postavami…

Neumann, Ariana. Pod svícnem tma.

Hledání příběhu mého otce.

Praha : Argo, 2020. 346 s.

Novinářka Ariana Neumann žije ve Velké Britanii, ale narodila se v zámožné rodině ve Venezuele. Jako dospívající dívka našla krabici s dokumenty a postupně začala rozplétat záhady – např. proč otec nikdy nemluví o svých rodičích. Píše o otcově útěku s falešnou identitou před nacisty z okupované Prahy, jeho návratu po válce a emigraci před komunistickou totalitou, smrti téměř všech příbuzných v koncentračních táborech … Autorka strhujícím způsobem předává paměť i naději dalším generacím.

Padevět, Jiří. Republika.

Brno : Host, 2020. 157 s.

V knize Republika nás spisovatel a nakladatel Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918 – 1990. Naši moderní historii nám přibližuje formou 73 povídek, v nichž vypráví o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, ale z pohledu těch, kdo je prožívali naopak zásadní. Často změnily životy lidí nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději…

Rothschildová, Hannah. Jazzová baronka.

Pátrání po Nice, rebelce z rodu Rothschildů.

Praha : Metafora, 2020. 309 s.

Hannah Rothschildová je britská spisovatelka a publicistka, filmařka a byznysmenka. Její dokumentární tvorba se objevuje na BBC, HBO a na všech důležitých filmových festivalech. Nejznámější je její film o pratetě, Jazzová baronka. Kniha je biografií baronky Pannoniky de Koenigswarter (1913 – 1988), která byla uhranutá hudbou geniálního jazzmana T.Monka. Setkáváme se s newyorskou jazzovou kulturou 50. let i historií rodiny Rothschildů.

Rushton, Colin. Sabotér z Osvětimi.

Příběh britského vojáka uvězněného v osvětimském zajateckém táboře.

Praha : Brána, 2020. 249 s.

Mladý britský voják Arthur Dodd padl do zajetí v roce 1943 a v nechvalně známém osvětimském zajateckém táboře strávil dvaadvacet měsíců hrůzy. Ve svém vyprávění líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i solidaritu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý boj. Po válce podal svědectví o kamarádech, kteří se vysvobození nedočkali.

Sfar, Joann. Rabínův kocour 1 – 5. Komiks.

Praha Baobab, 2020. 80s.

Příběhy velmi svérázného kocoura, který je členem rodiny alžírského rabína Sfara, dávného předka autora knihy. Kocour získal dar řeči, glosuje a drze polemizuje na různá témata a podniká dobrodružné výpravy. Sfarovy knihy jsou plné slunce, barev, humoru, ale také filozofických, etických a náboženských otázek. Přibližuje atmosféru doby, soužití židů, Arabů a francouzských katolíků. Kniha obsahuje příběhy Bar micva, Malka, král lvů, Exodus, Ráj na zemi, Africký Jeruzalém.

Spiegel, Renia. Reniin deník.

Život dospívající dívky ve stínu holocaustu.

Praha : Zeď, s.r.o., 2020. 348 s.

Renia Spiegel se narodila v Polsku v roce 1924. Když vypukla válka žila se svou mladší sestrou u babičky a dědečka v Přemyšli. Deník začala psát v lednu 1939, snila o tom, že jednou bude básnířka. Město ale obsadili Sověti a později okupovali nacisté. Bylo vytvořeno ghetto a Renia se od léta 1942 musela ukrývat. Němci však její úkryt objevili a zastřelili ji. Renia měla 18 let. Po sedmdesáti letech byl objeven deník, který je považován za mimořádný svědectvím i formou, jak je napsán.

Szántó, Gábor T. Kafkovy kočky.

Praha : Garamond, 2020. 316 s.

Vypravěče románu, spisovatele a profesora budapešťské univerzity, navštíví starý chasid ze Sighetu, přeživší holocaust. Tvrdí, že se setkal v Osvětimi s Franzem Kafkou. Vyprávění je tak sugestivní, že přesvědčí profesora, aby se vyslechnutým příběhem zabýval. Začne pátrat v sanatoriu, kde se spisovatel Kafka léčil, začne si klást otázky: Co když Franz Kafka v roce 1924 nezemřel? Třeba žije s Dorou Diamantovou v Berlíně? Román vyšel v roce 2014 v Maďarsku.

Zikmund, Zdeněk. Bican proti Hitlerovi : Fotbal v Protektorátu Čechy a Morava.

Praha : Prostor, 2020. 670 s.

Autor zachycuje období před vznikem Protektorátu Čechy a Morava až do roku 1946, stručněji i osudy lidí kolem fotbalu ve složitých politických podmínkách poválečné doby. První monografie o protektorátní kopané přesahuje hranice sportovních rubrik, glosuje politické, společenské a ekonomické souvislosti. Připomíná hráče i činovníky, kteří zahynuli na popravištích, v koncentračních táborech, na frontě i ty, kteří v těžké zkoušce selhali. Obsáhlá je kapitola Protektorátní fotbal v číslech. Branky, body, rozpočty. Publikaci provází dobové fotografie.