Dršata, Jaroslav. Na kole do Jeruzaléma a ještě kousek dál.

Vlkov : Helena Rezková, 2016. 241 s., fot.

Autor, profesí lékař, podnikl dobrodružnou cestu v letech 2005 – 2011. Na kole projel od nás k Rudému moři čtrnáct zemí v sedmi na sobě navazujících etapách. Cestopis je psán formou deníku a obsahuje množství barevných fotografií. Cesta vedla ze střední Evropy přes východní Balkán, Turecko, Sýrii, Izrael do Jordánska. Některé země dnes vzhledem k válečnému konfliktu nelze navštívit.

Faktor, Jan. Jiříkovy starosti o minulost. Román o dospívání v divoké době.

Praha : PLUS, 2015. 493 s.

Hlavní hrdina Jiřík je alter ego autora (nar. v Praze 1951, maturoval 1970), jeho dětství a dospívaní ovlivňuje politická situace 50. až 70. let a osudy židovské rodiny. Román se silně autobiografickými rysy vyšel poprvé německy a byl nominován na německou prestižní knižní cenu. Pro české vydání text autor upravil. Román je v rámci české literatury zcela ojedinělou generační výpovědí o normalizační době. Spisovatel Jan Faktor žije od roku 1978 v Berlíně a píše německy.

Gebel, Ralf. „Domů do říše.“ Konrád Henlein a Říšská župa Sudety (1938–1945).

Praha : Argo, 2018. 408 s.

Autor, historik, zkoumá v knize politický, hospodářský a společenský vývoj na územích, která byla na podzim roku 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety. Na funkci, jakou měla sudetská župa plnit existovaly mezi nacisty různé názory. Kniha není klasickou biografií, nedochovaly se žádné dokumenty. Konrád Henlein, jako říšský místodržitel, v župě zastupoval Hitlera a měl tak prosazovat zájmy centra. Sám sebe považoval za ochránce zájmů soukmenovců a ještě na samém konci války předpokládal, že se mu podaří prosadit nezávislost Sudet na obnoveném Československu. Svůj život nakonec ukončil sebevraždou.

De La Grange, Henry-Louis. Gustav Mahler.

Praha : Argo, 2018. 601 s.

Rakouský skladatel a dirigent (7. července 1860, Kaliště u Humpolce – 18. května 1911,Vídeň) se pro francouzského muzikologa Henry-Louise de La Grange (1924-2017) stal vpravdě celoživotním tématem. Mahlerovu hudbu propagoval již od 50. let minulého století a významnou měrou přispěl k rozšíření povědomí o tomto hudebním skladateli v západní Evropě. Vedl také Mahlerův festival v Toblachu, připravoval různé televizní a rozhlasové pořady pro světové stanice, organizoval mahlerovská symposia. Součástí knihy je obsáhlá kapitola seznamující podrobně s Mahlerovými díly.

Hausner, Gideon. Spravedlnost v Jeruzalémě. Svědectví muže, který žaloval Eichmanna.

Praha : Paseka, 2018. 447 s.

Jeruzalémský proces s architektem „konečného řešení“ , který se konal 11. dubna 1961, byl zásadní událostí poválečné reflexe holocaustu v Izraeli i ve světě. Lvovský rodák, izraelský generální prokurátor a politik, Gideon Hauser (1915-1990) byl hlavním žalobcem v procesu s Adolfem Eichmannem. V letech 1965-1974 působil jako poslanec v Knesetu. V roce 1969 se stal předsedou správní rady památníku obětí holocaustu Jad vašem.

Heschel, Abraham Joshua. Člověk hledá Boha. O modlitbě a řeči symbolů.

Praha : Vyšehrad, 2018. 161 s.

Jaký význam má modlitba, spiritualita a duchovní život podle židovské tradice pro moderního člověka? V čem jej může obohatit? Jak si zachovat naději tváří v tvář hrůzám 20. století? To jsou některé z otázek, na něž hledá odpovědi Heschelova kniha, která vyšla poprvé v roce 1954. Jako v celém díle, i v této práci, hledá autor cesty k setkání mezi dávnou židovskou moudrostí a situací člověka moderní doby.

Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století pocházel z významného chasidského rodu. Narodil se ve Varšavě a studoval ve Vilně a v Berlíně. Před nacisty unikl z Německa a našel nový domov ve Spojených státech. Jeho dílo obsahuje práce vycházející z chasidské a prorocké tradice, věnoval se filosofii a významným postavám středověké i chasidské historie, mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu.

Hirsch, Sherre. Lidé plánují, Bůh se směje. Když se život nevyvíjí podle našich představ.

Praha : Portál, 2018. 149 s.

Newyorská rabínka Sherre Hirsch ve své knize nabízí deset kroků po cestě osobního růstu všem, kteří pochybují o tom, zda smysluplně nakládají s darem, jemuž se říká život, i těm, kteří mají pocit, že tento dar je nad jejich síly. K jednotlivým krokům přidává odkazy na judaismus i na situace z vlastního života či života svých věřících. Připomíná, že Chasidé věří, že nás Bůh každého obdařil božskou jiskrou. Naším životním úkolem je tuto jiskru objevit a proměnit ji v plamen.

Marés, Antoine. Edvard Beneš. Drama mezi Hitlerem a Stalinem.

Praha : Argo, 2016. 372 s.

První rozsáhlý životopis druhého československého prezidenta. Velkou předností Marésovy knihy je odstup, který jako francouzsky uvažující historik vůči československému prezidentovi uplatňuje. Kontroverze soudobé české historiografie stejně jako její myšlenkové stereotypy, jsou mu cizí. Na místo schémat nabízí svébytný pohled ukotvený v dobových pramenech, což mu umožnilo sepsat originální biografii prezidenta Edvarda Beneše.

Taussig, Pavel. Chlapec, který přežil pochod smrti. … a natruc jsem neumřel!

Praha : Grada Publishing, a.s., 2018. 198 s.

V roce 1981 sepsal Pavel Taussig pro svého staršího syna k jeho jedenáctým narozeninám svůj životopis. Sám se ocitl v jedenácti letech v koncentračním táboře Osvětim. Psal si deník a zážitky od zatčení přes všechny koncentrační tábory (Osvětim, Mauthausen, Melk, Gunskirchen a pochod smrti) až do osvobození. Kniha obsahuje souvislý životopis autora a zápisky původního deníku doplněné poznámkami a kopiemi dokumentů.

Wette, Wolfram. Rotmistr Anton Schmid. Hrdina humanity a zachránce Židů.

Praha : Prostor , 2018. 315 s.

Biografie z pera německého vojenského historika (nar. 1940) zachycuje osudy příslušníka wermachtu, který jako jeden z mála německých vojáků pomáhal aktivně a nezištně Židům . Poskytoval Židům dokumenty, které jim pomohly přežít, zajišťoval falešnou identitu, úkryty v klášteře, ve svém bytě. Působil v zázemí fronty, byl velitelem shromaždiště rozptýlených německých vojáků ve Vilniusu. Rakušan Anton Schmid byl nenápadný člověk (nar. 1900), pocházel z nižších vrstev a jeho rodiče přišli do Vídně z moravského Hodonína. Za svou činnost byl odsouzen a 13. dubna 1942 popraven.