Zajímavé knihy

Dudáš, Michal. Bohuslav Ečer ; Český lovec Nacistů.

Praha : Academia. 2019. 233 stran.

Životní příběh českého právníka Bohuslava Ečera je zatím takřka neznámý, přitom právě on reprezentoval Československo v průběhu poválečných norimberských procesů a svou prací významně přispěl k formování moderního mezinárodního trestního práva.

Dvořák, Ivan. Do konce se nedohlédne. Rozhovor s pěti židovskými pamětníky.

Praha : Galén, 2019, s. 7 – 121.

Weiner, Josef. Začalo to v Podskalí. Vzpomínka.

Praha : Galén, 2019, s. 121 – 148.

Do konce se nedohlédne je soubor pěti rozhovorů, které vedl Ivan Dvořák v letech 1989–2013 se svými židovskými příbuznými a známými. Pět pamětníků narozených na počátku dvacátého století začíná své vzpomínky v období před druhou světovou válkou. S příchodem Hitlera a jeho zrůdného plánu na „konečné řešení židovské otázky“ se jejich osudy dramaticky mění: transporty do Terezína a pak dále na východ… K tomuto těžkému období se vrací ve druhé části knihy vzpomínky Josefa Weinera Začalo to v Podskalí.

Fulvio, Di Luca. Sen, který se naplnil.

Praha : Euromedia Group, a. s., 2019. 518 s

Román o masové emigraci Evropanů do zámoří na přelomu 19. a 20. století. Tři mladí lidé se ocitají na nebezpečné cestě za lepším životem. Příběh se odehrává v rozmanitém prostředí od židovské vesnice kdesi v Rusku po chudinskou čtvrť Buenos Aires, od noblesních paláců po noční podniky. Navzdory temné stránce plné násilí, prostituce a drog vítězí láska, lidská důstojnost, právo na sebeurčení a lidská pospolitost.

V knihovně: Dívka, která se dotkla nebe. Praha : Euromedia Group, a. s., 2014. 631 s.

Gaiman, Neil . Postřehy z poslední řady.

Praha : Argo. 2019.

Když Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů za rok 2009 na první balkón, odkud toho moc neviděl, neměl příliš dobrou náladu a nudil se. Díky tomu zážitku vznikl text Postřehy z poslední řady, který později propůjčil název sbírce projevů, esejů, úvah a sloupků. Gaiman v tomto souboru dokazuje, že se bravurně orientuje nejen ve sci-fi, fantasy a komiksu, ale také v hudbě, politice, literatuře a umění obecně. Posaďte se s Neilem Gaimanem do poslední řady a nechte si vyprávět o pohádkách, Batmanovi a H. P. Lovecraftovi, ale také o Douglasu Adamsovi, Tori Amos nebo nově se rodící americké mytologii.

Gavron, Asaf . Smrt v zádech.

Praha ; Pistorius & Olšanská, 2019. 304 stran.

Tel Aviv, rok 2003. Druhá palestinská intifáda je v plném proudu, vybuchují izraelské restaurace, tržiště i autobusy, armáda tvrdě zakročuje proti obyvatelstvu na palestinském území. Uprostřed vší té abnormality dva mladí muži, vypravěči Gavronova románu, chtějí žít normálním životem ; Izraelec Ejtan přezdívaný Krokodýl, zaměstnanec start-upové firmy nabízející řešení pro úsporu času, jenž se shodou neuvěřitelných náhod ocitne u tří po sobě jdoucích teroristických útoků a pokaždé vyvázne, takže se stane jakousi národní celebritou proti své vůli; a Palestinec Fahmí, jehož matka zahyne vinou okupace, islamistický džihád mu sebere bratra a on sám se bez velkého nadšení nechá vtáhnout do aktivní teroristické buňky. Dva nepravděpodobné, a přece věrohodné osudy se propletou – mimo jiné při pátrání takřka detektivním po tom, co vlastně dělal v Tel Avivu jeden z Izraelců zavražděných při teroristickém útoku.

Harari, Yuval Noah. Sapiens. Stručné dějiny lidstva.

Praha : LEDA, 2018. 518 s

Autor sleduje z dlouhodobé perspektivy od zvířete k božskému jedinci revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají.

V knihovně: Homo deus. Stručné dějiny zítřka. Praha : LEDA, 2017. 431 s. 21 lekcí pro 21. století. Praha : LEDA 2019, 450 s.

Horvilleurová, Delphine. Jak rabíni dělají děti.

Pohlaví, identita a její přenos v judaismu.

Praha : Garamond, 2019. 163 s.

Co znamená v dnešní době zkostnatělých identit a odklonu od komunitního života někam patřit a předávat hodnoty? Tradice se nejlépe obnovuje pokud je neuzavřená, ve skocích, změnách a ve styku s okolním světem, které s sebou přináší otevřenost k neznámému i otevřenost k ženskému. Toto dílo je obhajobou „matriarchálního náboženství“. Svoji otevřenou vizi náboženství ilustruje Delphine Horvilleur brilantně na několika příbězích z knihy Genesis, zejména na Adamovi a Evě a Kainovi a Ábelovi, prvních rodičích a dětech.

Delphine Horvilleurová (nar. 1974 v Nancy) je reformní rabínkou a novinářkou, pracuje pro Francouzské židovské liberální hnutí, vydává knihy. Nábožensky je činná v synagoze v XV. Pařížském obvodě.

Johnston, Rosamund, Kabrhelová, Lenka. Havel v Americe.

Brno : Host, 2019. 230 s.

Jako dramatik, esejista a disident byl Havel považován za morální a myšlenkovou autoritu už za normalizace i na Západě. Po roce 1989 se s prezidentem Havlem pravidelně setkávali političtí, kulturní a duchovní představitelé z celého světa nejen kvůli státním povinnostem. Václav Havel je v západní paměti živou postavou i dnes. Václav Havel Foundation Library v New Yorku si dala za úkol tuto paměť alespoň částečně zmapovat metodou orální historie. Výsledkem jsou pozoruhodné rozhovory s diplomatkou Madeleine Albrightovou, prezidentem USA Billem Clintonem, historikem Timothy Snyderem či hudebnicí Suzanne Vega.

Oelhafen, Ingrid, Tate, Tim . Hitlerovy ukradené děti .

Praha : Grada Publishing a.s. 2019.

Program Lebensborn, výtvor Heinricha Himmlera, unesl až půl milionu dětí z celé Evropy. Prostřednictvím procesu nazvaného germanizace se měly stát příští generací árijské rasy během druhé fáze konečného řešení. V létě roku 1942 museli rodiče napříč nacisty okupovanou Jugoslávií podrobit své děti zdravotním kontrolám určeným k posouzení rasové čistoty. Jednomu takovému dítěti, Erice Matkové, bylo pouhých devět měsíců, když nacističtí lékaři prohlásili, že je vhodná k tomu, aby byla „dítě Hitlera“. Převezli ji do Německa a umístili k politicky prověřeným pěstounům. Z Eriky se stala Ingrid von Oelhafen. O mnoho let později začala Ingrid odhalovat pravdu o své identitě. Přestože s blížícím se koncem války nacisté mnoho záznamů o projektu Lebensborn zničili, podařilo se jí objevit dokumenty a důkazy, které ji zavedly zpět do místa narození a k její původní rodině.

Přibáň, Jiří, Hvížďala, Karel. In Quest of History ; On Czech Statehood and Identity.

Praha : Karolinum Press, 2019. 288 s. Kniha v originálním jazyce.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie. U příležitosti 100. výročí republiky se filozofové zamýšlejí v širokém teritoriálním i časovém kontextu nad osudovými událostmi od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny, a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost.

Sommerová Lefkovitsová, Alžběta. I vy jste v tomhle pekle?

Vzpomínky na neblahé roky 1944 – 1945. Praha : Triáda, 2019. 90 s., fot. příl.

Vzpomínky Alžběty Sommerové Lefkovitsové zachycují poslední válečné roky 1944-1945. Do podzimu 1944 žila židovská rodina v Prešově proto, že paní Lefkovitsová byla povoláním lékárnice a spadala tak do kategorie tzv. hospodářsky důležitých Židů. Po potlačení Slovenského národního povstání bylo vše jinak. Autorka začala zaznamenávat své zážitky až na popud svých dospívajících vnuků v roce 1986. K prvnímu vydání došlo v roce 1994 ve Švýcarsku. Vzpomínky mapují život jedné rodiny na slovensko-maďarském území, popisují zatčení a transport, život v koncentračním táboře Ravensbrück a v Bergen - Belsenu, osvobození. Obrazový materiál je z archivu londýnského válečného muzea, časovou tabulku zaznamenávající poválečné osudy a předmluvu napsal autorčin syn Ivan Lefkovits.

Veselý, Josef, Hrubý, Dan. Zánik pražského ghetta.

Praha : Nakladatelství Pražské příběhy s.r.o., 2019. 199 stran.

Novela Zánik pražského ghetta spisovatele Josefa Veselého začíná líčením poměrů v někdejším židovském městě, nyní páté pražské čtvrti, nabízí skvělé popisy zániku ghetta a jeho podivných postav. Text vyšel poprvé v roce 1917 a podobnost se slavným románem Gustava Meyrinka Golem nelze přehlédnout. Autor líčí bezohlednou asanaci starého židovského města očima zdejších obyvatel. Druhý text, Krvavé historky z ghetta aneb Nezapomenutelný večer doktora Preiningera, Dana Hrubého, seznamuje čtenáře s poměry, jaké v ghettu panovaly, i debatou, jež se kolem asanace vedla. Kniha obsahuje místopisné údaje i bohatý obrazový materiál.