Boušek, Daniel. Židovská pouť a poutní místa na Blízkém východě v hebrejské cestopisné literatuře 12. – 16. století.

Praha : Karolinum, 2008. 380 s.

Studie objasňuje na základě hebrejské cestopisné literatury 12. až 16. století postavení a úlohu středověkých poutních míst na Blízkém východě a především v náboženském životě židovské společnosti v Izraeli. Tento záměr se pojí se snahou o historický náčrt tří rozličných projevů poutnictví: jednorázové poutě do Jeruzaléma, cesty za účelem usazení se ve Svaté zemi a instaurace kultu svatých míst. Tyto projevy mají společný aspekt – vztah Židů ke Svaté zemi v daném období.

V knihovně:

Boušek, Daniel. Polemika islámu s judaismem a hebrejskou Biblí ve středověku, Academia 2013.

Gajcy, Tadeusz. Zády opřen o věčnost.

Praha : nakladatelství MAKEdetail, 2014. 55 s.

Verše mladého polského básníka, který zahynul ve 22 letech v bojích o Varšavu (1944). Poprvé publikoval v roce 1942 v měsíčníku Sztuka a Naród. Časopis byl jedním z mnoha vydávaných v „podzemí“ okupované Varšavy. Publikoval pod různými pseudonymy. Z příslušníků varšavské generace T. Gajcy mnoho zemřelo. Na jména dvacetiletých básníků z Varšavy – Gajcyho, Baczynského, Trzebinského – vzpomíná C. Milosz. Knížka vyšla k příležitosti 70. výročí Varšavského povstání. Verše zhudebnily přední polské kapely.

Grotte, Alfred. Typy německých, českých a polských synagog od XI. do počátku XIX. století.

Domažlice : Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích, 2013. 102 s., fot. nestr.

Dvojjazyčné česko-německé vydání podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Architekt Alfred Grotte (12. 1. 1872 Praha – 17. 6. 1943 Terezín) byl průkopníkem výzkumu starých synagog. Jeho disertační práce byla prvním pokusem o přehled vývoje architektury synagog ve střední a východní Evropě od středověku až do počátku 19. století. Vydal řadu publikací a článků o historii synagog a o židovském umění. Sám projektoval synagogální stavby – např. Novou synagogu v Tachově (1911).

Johnson, Paul. Bleskové portréty 20. století.

Praha : Nakladatelství LEDA, 2012. 199 s.

Svazek obsahuje několik desítek krátkých skic o lidech, osobnostech z kulturního, vědeckého i politického prostředí, s nimiž se autor osobně setkal po celém světě při své práci spisovatele, novináře, historika a rozhlasového redaktora. Předkládá postřehy, úryvky z rozhovorů, poznámky, stručnou charakteristiku.

P. Johnson se ve svých dílech zabývá vztahem mezi inteligencí a politikou.

„… Skutečností zůstává, že z velmi chytrých lidí bývají zřídka dobří vládci, zatímco muži a ženy průměrné inteligence se nejednou zhostí nejvýznamnějších úřadů úspěšně. Morální charakter vládce je nakonec důležitější, než jiné vlastnosti, ačkoli ty se mohou zdát pro počáteční úspěch nezbytné …“

Kovanic, Jan. Mír v Izraeli.

Praha : Beletris, 2015. 491 s.

Autor představuje Izrael jako mladou zemi s prastarou historií a složitou současností. Některé věci jsou neměnné po tisíce let, a jiné se mohou změnit během několika okamžiků. Jediné, co trvá, je mír. Je to mír mezi válkami, ale jenom Izraelci vědí, že tak je to s mírem vždycky. Zajímavé reportáže, spíše „přemýšlení“ o navštívených místech z cest do Izraele v letech 2006, 2008 a 2014. Skvělé texty, které vycházely na stránkách internetového deníku Neviditelný pes, jsou doplněny množstvím vynikajících fotografií.

Jan Kovanic (nar. 1951 v Liberci) píše knihy v žánru science fiction, od roku 1997 pravidelně fejetony do internetového deníku Neviditelný pes, kde má také samostatnou rubriku Šamanovo doupě.

Kreitmanová Singer, Esther. Debora.

Praha : Argo, 2015. 339 s.

Autobiografický román sestry spisovatelů – bratrů Singerových. Literární dílo, které dává nahlédnout do života ženy, vyrůstající v ortodoxní židovské rodině v Polsku na začátku 20. století. Zavede nás do doby, kdy tradiční svět štetlu ustupoval modernímu životu. Román vyšel poprvé v jidiš v roce 1936, po válce byl přeložen do angličtiny.

Esther Singer Kreitmanová se narodila 31. března 1891 v polské Bilgoraji, v rodině ortodoxního rabína Pinchase Singera. Její dva mladší bratři se stali úspěšnými spisovateli – Israel Joshua a Isaac Bashevis. Ona sama byla velmi nadaná, pokoušela se psát, ale jako žena nedostala žádné vzdělání

a od malička tvrdě pracovala v domácnosti. V 21 letech ji rodiče provdali do Antverp, později se s manželem, brusičem diamantů, přestěhovala do Londýna. Měla jediného syna, v manželství byla nešťastná, psala povídky a překládala z angličtiny do jidiš. Trpěla depresemi.

Linden, Nico ter. Povídá se … podle Tóry.

Benešov : Eman, 2015. 285 s.

Převyprávěné příběhy Tóry, Pěti knih Mojžíšových, nizozemským kazatelem. Autor civilním, jednoduchým a srozumitelným projevem (psaným i mluveným) zpřístupňuje a přibližuje biblické příběhy současnému čtenáři, mladým i dospělým, posluchačům jeho vyprávění v rozhlase. Linden

je poučen o zvláštnosti hebrejského vyprávění či vykladačském přístupu rabínů. Jeho texty mají velký ohlas, své čtenáře nemoralizuje za to, že světu biblických vyprávění hned nevěří a nerozumí.

Mayerová, Gerda. Daleko od domova. Vzpomínky a básně.

Praha : HplusH, 2012. 85 s.

Gerda Mayerová rozená Steinová ve svých krátkých lyrických prózách stvořila jakési album z výstřižků času. Její rodina musela po obsazení Sudet opustit v roce 1938 Karlovy Vary, rodiče těžce hledali odvahu a cestu, jak dceru zachránit – odjela s dětskými transporty organizovanými Nicolasem Wintonem do Anglie. Jedenáctiletá dívka si musela zvykat bez rodiny v cizím prostředí. Po válce se již se svými blízkými nesetkala. Texty doplňují básně. Nesmírně působivá knížka.

Mičaninová, Mária. Koruna královstva. Rabi Šlomo Ben Gabirol. S komentárom.

Praha : Bergman, 2010. 362 s.

Koruna království rabi Šlomo Ben Gabirola s komentářem je prvním pokusem slovenské autorky o interpretaci díla významného židovského filozofa a básníka. Kniha je přínosem pro oblast vědeckého výzkumu dějin středověké filozofie a první odbornou publikací o poezii a filozofii židovského autora na Slovensku. Na knize spolupracoval Jossi Steiner, rabín Košické židovské náboženské obce.

Piperno, Alessandro. S těmi nejhoršími úmysly.

Praha – Litomyšl : Paseka, 2015. 274 s.

Románový debut italského prozaika lze označit za moderní rodinnou ságu a satirickou fresku v jednom. Vypravěč Daniel, literát a fetišista, popisuje dětství a dospívání v rozvětvené římské židovsko-katolické rodině. Jeho líčení však podává i barvitý obraz římské smetánky v průběhu druhé poloviny 20. století. Vyprávěním prolíná i zamyšlení autora-vypravěče nad osudem a podobou moderního sekularizovaného evropského Žida, rozpolceného mezi sionismem a antisemitismem, nad přijímáním a odmítáním vlastních kořenů a tradic.

Rubin, David. Bůh, Izrael a Šílo. Návrat do Země.

Olomouc : Nakladatelství Phatmos v. o. s., 2015. 186 s., fot.

Poutavá biblická a historická sága o zemi Izrael a židovském národu. David Rubin, bývalý starosta Šíla, píše o statečných rodinách, které žijí v biblickém centru Izraele a budují jej navzdory všem překážkám. Duchovní pouť židovskou historií, návrat do země předků a bolest vyvolaná terorismem, pošetilé mírové plány. O tom píše člověk, který o těchto věcech nejen čte, ale každodenně je zažívá.

David Rubin (narodil se a vyrůstal v Brooklynu, žije s rodinou v Izraeli), popisuje i svůj příběh, kdy téměř zázrakem unikl kulkám teroristů a jeho tříletý syn byl vážně zraněn. Přednáší, je zakladatelem organizace pomáhající zmírnit traumata dětí vyvolaná teroristickými útoky (www.ShilohIsraelChildren.org).

Tomanová – Weisová, Helena. Výhled z Hradčan.

Praha : Argo, 2015. 112 s.

Soubor kratších próz herečky a rozhlasové redaktorky Heleny Scharffové. Narodila se v rodině německého profesora francouzštiny. Vyrůstala v Praze v kulturní německé menšině. První muž, ředitel divadla Otto Waldmann, byl popraven v roce 1941. Unikla transportu, pocházela ze smíšeného manželství a statečně jí pomohl rodinný lékař. V době protektorátu se rozhodla být nadále jen českou herečkou a přijala umělecký pseudonym Tomanová. Hrála v Národním, Vinohradském a Realistickém divadle. Druhý manžel Mikuláš Weis, důstojník západní armády, zemřel na následky věznění a těžké práce v Jáchymově. Pracovala v rakouské sekci Zahraničního vysílání Čs. rozhlasu. Psala vzpomínkové prózy o Praze a o pražských německých spisovatelích.

V knihovně:

Tomanová – Weisová, Helena. Kamenný oblouk/Der Steinbogen, Argo 2014.